Naše první po dlouhé době připravovaná pracovní dílna Společenstva se konečně uskutečňuje. S manželkou přijíždíme rovnou do dílny Jany Přibíkové v Kadani v pátek ráno, ostatní dámy dorazily už ve čtvrtek večer a popřály Janě k svátku i s náležitým večírkem.

V dílně bylo už všechno připravené. Zasedli jsme k snídani. Ve sklepě čekají dvě ploché vany 75 x 55 cm s nalitým gelem (firemní název Gelasco, protože gel i barvy pocházejí ze švýcarské Ascony). Zbývalo rozmíchat lahvičky s barvami, odvíčkovat a opatřit pipetkami. Jana nám ukazuje typický vzor pro tyto dekorované papíry.

Barvy se kapou na vodní hladinu (řídký gel asi jako polévka zahuštěná škrobem), a protože jde o řídké barvy lehčí než voda, rozbíhají se pomalu po hladině do tvaru olejových ok. Kombinací dvou či několika málo barev vzniká typické rozložení barevných ok co do velikosti a umístění. Tento základní vzor lze upravit několika jednoduchými obměnami. Připravený vzor barev na hladině gelasca přeneseme na arch papíru postupným omočením, kolébkovým pohybem. Přebytečný gel je osprchován a papír se usuší na šňůře.

V podélném a následně příčném směru se hladina rozčísne a oka naruší pomalým pohybem řídkého nebo hustšího hřebenu. Vznikne hřebenový vzor. Jiná souměrná obměna vznikne opakovaným pohybem hřebenu v tomtéž směru sem a tam. Ručně za pomocí špejle lze oka měnit libovolně. Pokud položíme na hladinu rámeček z papíru (novin), můžeme volnou tvorbou udělat obrazec menšího formátu, protože barvy se rozbíhají jen uvnitř rámu. Při dekoraci papíru plovoucími barvami hraje svou roli kromě náhody  také barevný vkus a odhad, jak se zachovají různě naředěné barvy v kontaktu s dalšími barvami. Nadto je velice užitečná zručnost tvůrce, která se nezíská jinak než opakovanými pokusy. To je celý pracovní postup.

Celý pátek i sobotu si hrajeme ve dvou skupinách po 7 lidech, aby si každý odnesl domů do své dílny alespoň roční zásobu potahových papírů originálně barevně vyzdobených.

Příjemný večer trávíme na zahradě u hostitelky - bazén, oheň, buřty a pochoutky na stole, víno i calvados. Povídáme až do půlnoci, a pak svižně odcházíme do ubytovny, abychom ráno byli čerství pro práci.

V sobotu po snídani doplňujeme do van gel  a do lahviček barvy a pokračujeme v práci. Papíry jsou čím dál krásnější. U někoho díky postupné získávané rutině a u jiného díky jeho kreativitě a tvorbě originálních obrazců. A barvy jsou sytější, víme jak na to. Už po několikáté snímáme ze šňůr ve sklepě odkapané vlhké papíry a "lidským hadem" je dopravujeme o patro výše do dílny, aby dosychaly na šňůře u otevřeného okna. Vše začíná nanovo v další sérii. Pracujeme i přes oběd a svůj kebab si jíme na střídačku. Prostě nás to baví.

Na sklonku sobotního odpoledne se pomalu ale jistě po částech rozjíždíme domů s deskami a tubusy papírů. Knihaři vědí, že i méně zdařilé papíry lze opakovaně dekorovat a výsledek bude pozoruhodně lepší. Takže nebylo žádných špatných papírů.

Když dnes v neděli doma navštěvujeme svou dílnu (ne kvůli práci, ale abychom se potěšili), vítá nás vůně tiskových barev a úhledně vyrovnané naše učednické papíry v deskách. Vybíráme pár z nich a fotíme mozaiku.

Děkujeme naší hostitelce za papíry, barvy, vany, výklad, a všechna příjemná posezení.

Kdo a odkud? Já za Společenstvo českých knihařů jako organizátor a 12 zúčastněných knihařek všech stavů: od Národní knihovny, přes chráněnou dílnu neziskové organizace, školy, až po živnostnice od nás a z Polska.

Několik našich papírů na ukázku: