Pro letošní XXI. seminář Společenstva českých knihařů konaný v termínu 21. - 24. září 2017 byl vybrán sklep Skalák, který se nachází ve Skalce u Ježova, v severní části Slovácké vinařské podoblasti. Knihařské semináře mají již léta neměnný harmonogram. První čtvrteční přednáška bývá „pouze“ teoretická. Již druhým rokem se povinnosti zahájit program ujal PhDr. Ila Šedo, vedoucí knihovny Západočeského muzea v Plzni. Přednáška na téma „Soutěž knihařských vazeb v roce 1925“ osvětlila historii jedné z prvních knihařských soutěží, pořádané v roce 1925 v plzeňském muzeu. Po ní následovala výstava moderní knižní vazby. Příklady vítězných prací jsou dochovány ve sbírce západočeského muzea a dokumentují tuto zajímavou historickou epizodu. Knihařské řemeslo za první republiky rozhodně nebylo žádnou Popelkou. O vážnosti, jaké se těšilo, svědčí z dnešního pohledu vysoká odměna pro vítěze 1200 korun, kterou věnoval generální partner Obchodní a živnostenská komora.

Karel Křenek šije lehkou konzervační vazbu

Páteční dopoledne zahájila svou přednáškou s praktickou ukázkou Vladimíra Kubíčková. Zvolené téma „Pasparty s dutou fazetou“. Vlaďka je zkušená knihařka a pasparta od ní vyrobená nemohla dopadnout jinak než skvěle.

Další ryze praktickou hodinu pro nás na druhý den připravil a importoval zpoza kanálu Marek Staša. V roce 2017 absolvoval stáž v londýnském zakázkovém knihařství a o svoje zkušenosti se neváhal podělit. Představil nám téma „Pouzdro na knihu – s důrazem na jednoduchost, přesnost a čistotu“. Předvedení konstrukce a pokryvu sestavovaného zasouvacího pouzdra se Marek zhostil výborně. Na těchto přednáškách s praktickou ukázkou je úžasné, že dílo vidíte přímo vznikat. Jednotlivé kroky jsou opatřeny komentářem, co se osvědčilo, neosvědčilo nebo, čeho by se měl člověk rovnou vyvarovat. Posluchači tak načerpají inspiraci a odvahu vyzkoušet si nové knihařské dovednosti. Nejednou se k přednášejícímu přidá někdo z obecenstva s poznámkou, jak se to dělá jinde a rozvine se diskuse.

Teoretické příspěvky zahájil Karel Křenek, restaurátor a konzervátor oddělení starých tisků Knihovny Národního muzea v Praze, a seznámil nás s „Konzervační knižní vazbou“. Do větší hloubky toto téma rozpracoval ve své diplomové práci. V historických fondech knihoven a archivů se nachází knihy s různým stupněm poškození, někdy zcela bez dochované vazby. Takový knižní blok pak vyžaduje novou vazbu a zde přichází těžké rozhodování jakou. Měli bychom respektovat původní znaky vazby, ale zohlednit i budoucí funkci knihy. Ochranná konzervační vazba je potom vhodně zvoleným výběrem funkčních vazebních postupů.

Mg. A Lucie Rohanová z Archivu výtvarného umění  hovoří O autorské knize

MgA. Lucie Rohanová z Archivu výtvarného umění nám přiblížila „Autorskou knihu jako knihu“. Svým výkladem nás donutila podívat se na knihu z úplně jiného hlediska než řemeslného. Kdo si dá práci, uvidí ji jako místo střetu umění dynamického (literatura) a statického (výtvarné umění). Kniha je prostorem hmotným i nehmotným, kam může čtenář „vstoupit“ a ve kterém se odehrává literární příběh. Grafická úprava a umělecké ztvárnění vazby pak čtenářův zážitek umocní a pomůže mnohé pochopit.

Čas před pátečním obědem nám ozvláštnil Mgr. Jan Hybner, asistent oboru knižní vazba na UMPRUM v Praze, vyprávěním a praktickými ukázkami „Tradičního tisku z dřevěných desek a čínské vazby“. Jedná se o tisk z výšky a je založen na zapíjení barev, které prosvítají na rubovou stranu a neumožňují oboustranný tisk. Technika vyplývá z čínského systému uspořádání knižního kompletu do vazby. Spojení jednolistů, dvojlistů nebo i složek do vazby harmonikové, motýlkové nebo kapsové působí opravdu exoticky.

„Historii a vývoj knižní vazby“ nám přiblížil MgA. Ivan Kopáčik, akademický pracovník Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Díky ukázkám maket, které zhotovili studenti ateliéru restaurování knižní vazby a dokumentů jsme mohli podniknout „dobrodružnou“cestu napříč staletími. Byly nám představeny vazby od nejstarších kodexů raného novověku, přes bohatě zdobenou románskou knižní produkci 11 – 13. století, která pro svou výzdobu drahými materiály bývala součástí chrámových pokladů. V gotice (po roce 1250 – začátek 16.století) bylo možné se setkat jak s měkkou pergamenovou obalovou vazbou, tak i s masivními knihami působícími dojmem špalíku, které byly zdobeny náročnou řezbou do kůže či kováním a sponami.

Doba renesanční (16. - 17.století), kdy díky vynálezu knihtisku začíná masová produkce knih, přinesla odlehčení vazby a zjemnění výzdoby desek. Ve stejném trendu pokračovalo baroko (17. - 18. století), kde se můžeme setkat už i s lepenkovými deskami a jinými potahovými materiály než s usní. V posledních dvou stoletích díky nakladatelské vazbě nastal rozkvět knihařského řemesla, kdy se experimentuje s novými prvky jak vazebními, tak i výzdobnými (intarzie, aplikace, mozaika).

Doc. PhDr. Eliška Čabalová, Užití písma na knižní vazbě

Poslední přednáška letošního semináře od Doc.PhDr. Elišky Čabalové, vedoucí ateliéru Obalový a knižní design na fakultě umění Ostravské univerzity, se věnovala „Užití písma na knižní vazbě“. Zahrnovala přípravu písma pro ruční sazbu za použití jednotlivých liter pro tisk ve stroji nebo tisk ručním svěrákem, jeho rozpal i vyrovnání na požadovanou šířku. Zmínila také přípravu písma pro výrobu hořčíkového nebo mosazného štočku na počítači v grafickém programu. Doprovodila výklad konkrétními ukázkami řešení písma na knihách.
Vernisáž výstavy probíhala v renesančním zámku v Kyjově, kde nyní sídlí Vlastivědné muzeum. Přítomní vyslechli srdečné uvítání i hudební doprovod a mohli se vydat mezi exponáty. Členská výstava byla letos doplněna o výstavu studentských prací. Bylo se zase na co dívat, škoda jen, že vystavených knih bylo velmi málo.
Ukázalo se, že velkou výhodou semináře byly vybrané prostory. Vše zde bylo pod jednou střechou, mohli jsme tak být neustále pospolu a nedocházelo k nežádoucí migraci diskutujících knihařů do okolí. Chutnou krmi nám v průběhu celého semináře a slavnostního večera připravil tým sklepu Skalák a za to mají náš obdiv i vděk. Někteří navštívili i místní vinný sklep s ochutnávkou a možností nakoupit si víno domů.
Děkuji za sebe a jistě i za ostatní účastníky všem pořadatelům za pohodový průběh semináře a přednášejícím za zajímavé a v lecčems inspirující přednášky. Loučím se s uplynulým XXI. seminářem a těším se na ten nový v pořadí XXII.

Pavla Lukasová

Vysmátí restaurátoři z Litomyšle čekají na vernisáž společné výstavy vazeb před Vlastivědným muzeem Kyjov, v pozadí přichází Jiří Fogl

Během vernisáže Regionální televize  TVS pořídila krátkou reportáž. Je na tomto videu od stopáže 4:23 min.