Občasník 1/2014

Dokumenty / Knihařský občasník

Druhé číslo v grafické úpravě V. Bodrova, vyšlo v prosinci 2014

Sdílet na sociálních sítích

Sdílet odkaz

Permanentní odkaz pro sdílení na sociálních sítích.

Sdílet s přítelem

Prosím Přihlášení pro odeslání document emailem!

Vložit na Váš web

Nastavit první stránku na

13. Společenstvo českých knihařů © 2014

1. SPOLEČENSTVA ČESKÝCH KNIHAŘŮ 1/2014

12. Grafické studio / reklamní agentura G3 studio s.r.o. KNIHY | GRAFIKA | REDAKČNÍ PRÁCE CORPORATE DESIGN | WEBOVÉ PORTÁLY | VLASTNÍ VZDĚLÁVACÍ PROJEKTY | DOTACE EVENT MARKETING | PRŮZKUM TRHU | (web): www.g3studio.cz (t): +420 775 337 626 Ateliér mramorování papíru v Plzni Vincent Bodrov Mramorování papíru | Kompletně vybavená dílna Workshopy pro veřejnost | Pronájem dílny Kvaše, oleje, lihová technika K nahlédnutí sbírka mramorovaných papíru z celého světa od p. Sobotové Více informací:(t): +420 775 337 626 Seminář SČK 2014 v Benešově Výstava umělecké knižní vazby Knihařství Vojtíšková-Hrubá

2. Pokud jste se v roce 2012 zú - častnili semináře v Kyjově, urči - tě si vzpomínáte na prezenta - ci paní Olgy Hruškové. Tenkrát jsme obdivovali práce studen - tů z Vyšší odborné školy grafic - ké v Praze, vazby s aplikacemi japonských papírů. Vazby byly na vysoké úrovni nejen z vý - tvarného hlediska, ale výborné bylo i řemeslné zpracování. Moc mě proto potěšilo, že se podařilo domluvit výstavu v Plzni, v budově Studijní a vě - decké knihovny ve Smetano - vých sadech. Samotná historická budova má velice příjemnou atmosféru a studentské práce v prosklených vitrínách zaplnily celou dlouhou chodbu, která tra - dičně slouží k výstavním účelům. Výstava byla nazvána „Kniž - ní vazba očima studentů“ a konala se od 7. 5. do 29. 5. 2014. Byly tady zastoupeny vazby celopapírové, polokože - né, celokožené s využitím růz - ných dekorativních technik. S japonskými papíry, reliefem, aplikacemi, využívající trans - parentnosti per ga menu i pa - píru, mozaikou, s aplikací skla i drátů, mosazného plechu,... Zajímavě bylo promyšleno viditelné šití, které bylo často zajímavou součástí designu, prostě knihám ne chyběly ná - pady, odvaha experimentovat s materiály. Bylo na co se dívat. Obdivovala jsem vkusné škro - bové i olejové papíry, vtipně studenti využívali i vlastní ruč - ně čerpané papíry probarvo - vané ve hmotě. To, že studenti zvládají i řemeslnou stránku vazeb, bylo vidět na množství historických vazeb. Ve škole se vyučuje čtyřletý maturitní obor Konzervátorství a restau - rátorství, takže se návštěvníci mohli seznámit s mnoha typy vazeb napříč historií. S raně gotickými vazbami s řezáním a tepáním v kůži, obalovou vazbou, sáčkovou, řeckou vazbou, koptskou vazbou s dřevěnými deskami, svitkem v koženém tubusu, voskovými tabulkami, kodexem, byly tu ukázky restaurátorských prací, měkké vazby v pergameno - vé obálce,... Na historických vazbách pracovali i s prvky z kovu, dřeva, textilu. Studenti se často podílí na restaurování předmětů, které škole posky - tují muzea, archivy či galerie, takže bylo vidět, že studenti mají skvělou příležitost sezná - mit se s unikátními historický - mi vazbami a artefakty. Využí - vali moderní i tradiční metody práce. Na maturitní obor navazuje tříleté pomaturitní studium na Vyšší odborné škole grafické s obory Grafický design a Re - staurování uměleckořeme - slných děl z papíru a perga - menu. To vysvětluje tak široký záběr výstavy. Výstava mě opravdu velice mile potěšila a podle návštěv - nosti soudím, že nejen mne. Ur - čitě si našla své nejen široká ve - řejnost, ale i znalci oboru. Chci škole popřát mnoho šikovných studentů a učitele ať práce baví jako dosud. Na výkonech žáků je to vidět. Děkuji. Ivana Vyhnalová Tiráž: redakční rada - Ivana Vyhnalová, Marek Staša Občasník Společenstva českých knihařů 1/2014 Vydává Společenstvo českých knihařů se sídlem v Dobřanech Toto číslo vyšlo v prosinci 2014. Odpovědný redaktor Marek Staša Sazba a design Václav Bodrov, G2/G3 Studio, s.r.o. v Plzni Výroba Carter Reproplus, s.r.o., Praha Výstava knižních vazeb studentů V tomto čísle Občasníku SČK si můžete přečíst: Ivana Vyhnalová: Výstava v Plzni – VOŠ a SPŠG Praha 3 Ila Šedo: 444 - Výstava Prize Volumes 4 Lubomír Krupka: Vzpomínka na Tomáše Vyskočila 6 Marek Staša: OPUS slavil desek letos výročí. Rozhovor 8 Ila Šedo: Knihovna Společenstva českých knihařů 10 Marek Staša: Rychlý montážní spoj 11 Ivana Vyhnalová: Blíží se 20. narozeniny SČK 11 Marek Staša: Čím se zabývá rada SČK? 12 Kamila Bartůšková: Výstavy knižní vazby v Městské knihovně Loket 14 Marek Staša: Dvě společenstva nejen britských knihařů ve Velké Británii 16 Ila Šedo: Co zůstane po knihaři 18 Vladimíra Kubíčková: Hospodaření SČK 2013 21 Lada Kliková: Pozvánka do Rosic 21 Seminář SČK 2014 v Benešově 22 Výstava umělecké knižní vazby / Knihařství Vojtíšková-Hrubá 22 3 Z vystavených prací studentů VOŠ a SPŠG Praha, Hellichova

8. Městská knihovna se nachá - zí přímo na náměstí krásné - ho historického města Loket, má tedy ideální strategickou polohu. Součástí knihovny je unikátní expozice umělecké knižní vazby. Proto má také knihovna specifickou oteví - rací dobu – kromě pátku je návštěvníkům otevřena po celý týden. V návaznosti na expozici knižní vazby pořádá knihovna 5 – 7 krát do roka temporální výstavy, doplněné o tematické výtvarné dílny ru - kodělného charakteru. Výstavy samotné i jejich doprovodný program se se - tkávají s velkým ohlasem návštěvníků knihovny, resp. města. Výtvarné dílny jsou navštěvovány zejména rodi - či s dětmi, výstavy pořádané knihovnou jsou oblíbenou atrakcí pro milovníky knižní kultury a turisty. Díky propa - gačním aktivitám je knihovna jedním z cílů turistických zá - jezdů. Výstavy jsou také sou - částí výukových hodin místní základní a střední školy, ze - jména předmětů výtvarné vý - chovy a občanské nauky. Stěžejním tématem napros - té většiny výstav je knižní kul - tura – ke spolupráci jsou zváni knihaři, ilustrátoři, grafici, vý - tvarníci a studenti středních či vysokých škol, věnující se oborům, které jsou s knihou - či papírem - propojeny. Vždy jedna výstava v roce je věno - vána studentským, resp. klau - zurním pracem. Výjimečně dáváme prostor také regionál - ním umělcům zejména z Lokte a okolí, případně zajímavým putovním výstavám. Díky spolupráci se Společen - stvem českých knihařů se nám v letošním roce, i v těch pře - dešlých, podařilo uspořádat krásné výstavy několika členů SČK. Zastoupeni ve výstavním plánu byli ovšem také knihaři, jež nejsou aktivními členy žád - ného spolku, dá se tedy říci, že se nám daří vytvářet tako - vý průřez aktuální knihařskou scénou. Návštěvníci knihovny tak mohli shlédnout krásné expozice pana Jiřího Fogla, Heleny Klinderové, manželů Stašových, Karla Havlíka, F. J. Koudelky. Výstava 7+3 Knihaři byla věnována např. pracem Elišky Čabalové, Jana Perůtky, manželů Krupkových, Jiřího Kocmana a dalších význam - ných autorů. Velkou radostí pro nás také byla výstava VŠUP, Ateliéru ilustrace a grafiky pod vedením pana Juraje Horvátha či prezentace studentských prací pražské Hellichovky. V roce 2015 přivítáme v pro - storách knihovny zástupce všech výše jmenovaných ob - lastí. V lednu nám zapůjčí Pří - rodovědná fakulta UK putov - ní výstavu Poklady mapové sbírky, pražská UMPRUM nám v březnu představí nové práce studentů Atelieru tvorby pís - ma a typografie, duben patří originální tvorbě všeuměla Dalibora Nesnídala, v červ - nu zahájíme výstavu bývalé studentky plzeňského ÚUD, ilustrátorky a grafičky Heleny Kočandrlové. Poslední dvě vý - stavy – knihařky Jany Trnkové a ilustrátorky Terezy Říčanové - nás čekají na podzim a v zimě. Po dobu, kdy se nekoná žád - ná časová výstava, s velkou ra - dostí vracíme do vitrin v atriu knihovny exponáty z vlastní sbírky knižní vazby. V takovém období dáváme prostor míst - ním umělcům z Lokte a okolí, aby představili svou tvorbu. V nadcházejícím roce se tak mohou návštěvníci knihovny těšit na obrazy Zuzany Ondro - vé a Antonína Kunce či na pro - fesionální fotografie amatér - ského fotografa, pana Prokopa. Všechny tyto výstavní aktivity by si knihovna nemohla dovo - lit, nebýt podpory města Loket a dotací Ministerstva kultury ČR a Karlovarského kraje. Kamila Bartůšková ýstavy knižní vazby v Městské knihovně Loket 14 15 V Městská knihovna se nachází přímo na náměstí krásného historického města Loket, má tedy ideální strategickou polohu. Výstava Heleny Čubové Výstava VŠUP Výstava Bestiář - František Koudelka Vernisáž k výstavě Heleny Kinderové Výstava Bestiář - František Koudelka Vernisáž pana Fogla - ukázka „Dáblovy bible“ Výstava knižních vazeb Heleny Kinderové Výstava VŠUP

3. Když se v r. 2012 začala při - pravovat výstava soutěžní přehlídky uměleckých kniž - ních vazeb, pořádaná londýn - skou společností Designer Bookbinders, tušili jsme, že půjde o mimořádnou a dů - ležitou akci. Proto jsme také všem krokům věnovali velkou pozornost a snažili se nic ne - zanedbat. Ať to byla bohatá korespondence či návštěvy paní Jeanette Koch s jejím doprovodem, vždy jsme si po skončení oddychli s pocitem, že naše úsilí nebylo promar - něno. Což nám bylo ze strany paní J. Koch s její příslovečnou laskavostí vždy potvrzeno. Jak se ovšem blížil čas zahájení výstavy, začaly se objevovat komplikace. Největší byla na podiv způsobena ne zcela dobrou organizací v našem muzeu. Několik měsíců to vypadalo, že budeme muset výstavu nainstalovat do zcela jiných a samozřejmě nevhod - ných prostor. Po kompliko - vaných jednáních se situace vyjasnila a naší výstavě byl při - dělen původně přislíbený vý - stavní sál. Bylo potřeba objed - nat a zajistit prodej katalogů, objednat noclehy pro londýn - ské hosty, zajistit jejich odvoz z letiště do Plzně a celou řadu organizačních záležitostí, kte - ré všichni, kdo pořádali trochu větší výstavu, důvěrně znají. Podařilo se nám zajistit patro - naci výstavy primátora města Plzně pana Martina Baxy a do - stupnými prostředky rozšířit co nejvíce informací o výstavě a jejím významu. Nakonec do - razily v pořádku a v termínu i bedny s knihami z Tallinu, kde byla výstava zveřejněna před plzeňským vystoupením. Tro - chu jsme znervózněli, neboť k důkladně okovaným a mno - ha zámky opatřeným bednám jsme neměli klíče. Ale příjezd paní J. Koch, kterou dopro - vázela paní Rachel Ward-Sale nás uklidnil, neboť hned nás informovala, že klíče veze s sebou. Jelikož již před tím jsme obdrželi zásilky českých knihvazačů, kteří se soutěže zúčastnili a mohli tedy u nás vystavovat, již nic nebránilo zahájení instalace. Spolu s na - šimi pomocníky z výstavního oddělení, kteří krom jiného natiskli hezké popisky, pro - běhla instalace hladce, bez komplikací a v potřebném termínu. Takže jsme se ve čtvrtek ve - čer rozcházeli s dobrými po - city a těšili se na zahájení. Tro - chu problému bylo v tom, že se v pátek 28. února v muzeu otevíraly dvě výstavy a tudíž se pořádaly dvě tiskové kon - ference. Doplatili jsme na ne - vydařenou organizaci a zjevné podcenění významu anglické výstavy ze strany vedení mu - zea. Tisková konference tedy proběhla za účasti čtyř novi - nářů a tohle nevlídné přijetí jakoby předznamenalo i další ohlas v Plzni. Vernisáž proběh - la v slavnostním duchu, již za účasti hlavního vítěze meziná - rodní soutěže pana Dominica Riley (zde nám velmi pomohl pan Marek Staša, jemuž opět tímto děkuji). Velmi nás potě - šila hojná přítomnost českých knihvazačů, kteří vážili často dlouho cestu, jen aby se verni - sáže mohli účastnit. Odměnou jim mohla být, krom samotné vernisáže, možnost diskuze se všemi anglickými hosty, jejichž práce byly na výstavě a patřily často k oceněným. Všem knihvazačům, návštěv - níkům vernisáže, bych rád ješ - tě jednou poděkoval. O to více nás mrzelo, že z řad plzeňské umělecké veřejnosti bylo ná - vštěvníků tak žalostně málo. Sama výstava byla obohacena jednou velmi zajímavou akcí. Tou bylo vystoupení pana prof. Martina Hilského s přednáš - kou o sonetech, samozřejmě zejména shakespearovských, doprovázenou hudebním vy - stoupením pana Daniela Do - biáše. Plzeňská veřejnost měla možnost si přednášku, která poskytovala zážitek nejen za - jímavým obsahem, ale i velmi kultivovaným projevem pana profesora, vyslechnout v pátek 7. března a zaplnila přednáš - kový sál do posledního místa. Přes vyčerpávající vystoupení si prof. Hilský našel čas a se svým doprovodem si prohlédl podrobně výstavu a byl velmi potěšen za tuto možnost, což vyjádřil v zápise do pamětní knihy. Zmíněná akce, pořádaná ve spolupráci s plzeňskou poboč - kou British Council, byla bohu - žel svojí návštěvnosti v přík - rém rozporu s návštěvností samotné výstavy. Přestože si paní dr. Eliška Čabalová přivez - la až z Ostravy celou skupinu studentek a studentů, místní školy dělaly „ mrtvého brouka “. Přes naši značnou snahu, roz - nášení plakátů, posílání anotací k výstavě, pozvánek na komen - tované prohlídky atd., se neo - zvali ani z těch škol, kde práci s knihou mají ve vyučovacím programu. 444 – to je celková návštěv - nost výstavy, všech platících i neplatících, hostů, delegací, škol i učitelů. Naše zklamání z ohlasu, který mezinárodní výstava v Plzni měla, bylo znač - né. O to větší, a to jsme si uvě - domovali pouze my, že paní Jeanette Koch, když přijela výstavu takzvaně zabalit, vyjá - dřila v rozhovoru obavu o bu - doucnost celé akce, neboť dle jejího vyjádření ona sama již na to nemá sil a zároveň nemá ná - sledovníka, kterému by mohla organizaci takové velké mezi - národní soutěže předat. Přes všechny problémy a zkla - mání, které výstavu doprováze - ly, zůstala naděje, že zážitky, které výstava návštěvníkům poskytla, budou pro ně neza - pomenutelné a inspirující. Ila P. Šedo 4 5 444 – to je celková návštěvnost výstavy, všech platících i neplatících, hostů, delegací, škol i učitelů. 444 Výstava Prize Volumes Prof. Martin Hilský Dominic Riley, Jeanette Koch, Rachel Ward Sale a Jarmila Sobotová se synem Dominic Riley, Rachel Ward Sale a Eliška Čabalová Při vernisáži. Hovoří Jeanette Koch

6. Na základě rozhodnutí rady Společenstva českých kni - hařů (dále SČK) a smlouvy o spolupráci se Západočes - kým muzeem byla v r. 2013 deponována knihovna SČK v prostorách knihovny Zá - padočeského muzea v Plzni. Knihy byly utříděny do no - vých polic a byly označeny razítkem jako majetek SČK. Postupně bude probíhat je - jich katalogizace tak, aby zá - znamy poskytly uživatelům podrobné a relevantní infor - mace k obsahu. Jelikož jde o náročnou práci, bude výsle - dek dostupný v časově vzdá - lenějším horizontu. Proto po - necháváme původní seznam na webovských stránkách SČK (http://www.knihari.cz/ knihovna/archiv-sck/ . Zde si členové SČK mohou vybírat a jakýmkoliv způsobem ob - jednat výpůjčky. Kontakty na knihovnu Zá - padočeského muzea jsou následující: (t): 377 237 064 (m): 777 357 711 (f): 377 237 064 (e): knihovna@zcm.cz adresa: Západočeské muzeum, knihovna, Kopeckého sady 2, 30150 Plzeň Zasílání poštou prozatím necháváme v režii muzea. Rovněž půjčování prozatím zůstane stejné, tedy základní výpůjčka na dobu 1 měsí - ce a jedno prodloužení o 1 měsíc, v případě, že nebude o knihu žádat jiný zájemce. Jelikož však naše knihovna byla od svého založení do - plňována svými správci o li - teraturu s tematikou knižní kultury, jsou její fondy neo - byčejně bohaté jak domácí, tak i zahraniční literaturou. Převážná část pochází z ně - mecky jazykových oblastí, ale zastoupena je i francouz - ština a angličtina. Posuzová - no z hlediska chronologie, jde většinou o knihy vydané od druhé poloviny 19. století po polovinu 20. století. V le - tech 1950 – 1990 byla čin - nost knihovny značně utlu - mena a tak jsou ve fondech značné mezery. Pokoušíme se je retrospektivní akvizi - cí zacelit, ale ne vždy jsme úspěšní. Od 90. let je dopl - ňování již pravidelné. V čás - ti fondu, pokrývající knižní kulturu je pochopitelně sil - ně zastoupena problemati - ka knižní vazby, pojednána z různých hledisek. Od kla - sických naukových příruček, přes slovníky a lexikony až po uměnovědná a estetická pojednání. Vyhledávat lze v našem online katalogu, který je dostupný na adrese http:// verbis.zcm.cz . Lze již do tohoto základního vyhle - dávacího okénka zadat ja - kýkoliv pojem a Entrem dát příkaz k vyhledání. Je samo - zřejmě dostupné i rozšíře - né vyhledávání, v němž lze dotazy různým způsobem kombinovat. Naše tezauro - vé slovníky (klíčová slova a předmětová hesla) jsou tvořeny v tzv. invertované podobě, tedy vždy před - chází podstatné jméno. Přestože je v Knihovně Zá - padočeského muzea stano - ven pro výpůjčky pouze re - žim prezenčního půjčování, tedy jen do studovny, pro členy SČK jsme po dohodě stanovili i režim absenční. Pouze u titulů z 19. a star - ších století bude posuzovat individuální případy. Kon - takty na knihovnu zůstáva - jí i pro tyto případy stejné. Tak mohou členové SČK využívat nejen spolkovou knihovnu, ale i bohaté fon - dy Knihovny Západočeské - ho muzea v Plzni. Ila Šedo nihovna Společenstva českých knihařů http://www.knihari.cz/knihovna/archiv-sck 10 Tento typ spoje se velice osvědčuje v případě sestavo - vaných lepenkových objektů jako krabičky, sestavovaná pouzdra, apod. Na rozdíl od nařezávaných umožňují se - stavované tvary přesnou ge - ometrii pouzdra bez zešikme - ní, které nechtěně vzniká při kladení ohýbaných lepenek přes sebe. Předmětem mého návodu je urychlení lepeného spoje, při kterém s výhodou používám chloroprénových lepidel v tubě (Alkaprén, Che - moprén, atd.). Mnozí kolegové toto lepidlo používají k mon - táži hořčíkových štočků na vy - hřívanou hlavu zlatičky. Díl A tvoří lepenky zkašírova - né mixem PVA/škrob a zaliso - vané do uschnutí. Malé díly lepím celoplošně, velké někdy stačí po obvodu „na duto“. Ka - šírováním s přesahem vznikne vnitřní roh, do kterého pomo - cí tuby nanesu vrstvu Chemo - prénu (obr. 1) a ihned do ní začerstva obtisknu lepenkový díl B a opět ho oddálím. Tim se na jeho styčnou hranu nanese rovněž Chemoprén. Po něko - lika minutách schnutí obou dílů zvlášť opatrně a zlehka sesadím díly do sebe, případ - ně poopravím pozici (obr. 2). Lepidlo se aktivuje silným tla - kem, tedy po přitisknutí kost - kou spoj ihned drží a mohu s tělem pouzdra ihned praco - vat. Odpadá mi dlouhé čeká - ní na úplné vytvrzení lepidla, jež by následovalo při použití PVA. Chemoprén z prstů pří - padně odstraním ředidlem Chemoprén. Slepené krabičky je možné ihned brousit a po - tahovat - bez obavy, že spoje povolí. Marek Staša 11 Montážní spojení v hranách lepenek Na tomto místě Občasníku je snaha nabídnout některé po střehy z knihařovy technologie. Autorům článků je ponechána volba obsahu i rozsahu. Dnešní příspěvek je drobným knihařským tipem. Vážení a milí členové a členky Společenstva českých knihařů, i když se to zdá neskutečné, v roce 2017 uplyne 20 let od založení Společenstva českých knihařů a mnozí z nás vzpomínají na různé akce, kde jsme si užili plno legrace, plno se toho naučili, poznali jsme množství zajímavých lidí, kteří ovlivnili náš život, naši práci,... Už teď plánuje Rada vydat publikaci, která by chtěla připomenout uplynulá léta. Zdá se, že času je dost, ale hrozně to letí. Budeme rádi, když i vy přispějete svou troškou do mlýna. Vzpomínkou, fotografií, čímkoli, co se týká historie Společenstva. Předem vám jménem Rady děkuji a těšíme se na vaše (i malé) příspěvky. Ivana Vyhnalová Blíží se 20. narozeniny SČK!

5. Při letošním semináři kona - ném v Benešově u Prahy byl OPUS vidět ještě výrazněji, ne - boť v rámci výročí svého pat - náctiletého působení v Praze se firma rozhodla sponzorovat studentskou soutěž v knižní vazbě, zorganizovat společen - ský večer. Oslovil jsem s něko - lika otázkami Vladimíra Smu - galu, ředitele pražské firmy OPUS Praha, s.r.o.. Prosím, neprve představ svou mateřskou firmu v Polsku a v Ev - ropě co do struktury a počtu zaměstnanců, jaký je váš úkol v České republice? Jaký je váš sortiment? Mateřská firma OPUS má síd - lo v polských Gliwicích a má asi 150 zaměstnanců, tři vý - robní haly a dvě skladové haly a velkou administrativní bu - dovu. Pražská firma OPUS Pra - ha s.r.o. je česká samostatná firma a pracuje jako dceřinná společnost. V Praze nás je šest zaměstnanců, na Moravě je - den obchodní zástupce. Co se týče našeho sortimentu, jsou to zejména patentované řady výrobků GoldCover (horká raž - ba), Metalbind (exkluzívní vaz - ba) a EasyRing (vazba doku - mentů pomocí kroužků). Dále stroje a materiály pro klasické vazby jako termovazba, krouž - ková vazba do plastových a drátěných hřbetů, laminace, skartovačky, drobné knihařské stroje a široký sortiment řeza - ček od ručních až po stohové plně automatické. V poslední době jsme uvedli do prodeje novinky jako digitální transfe - rová ražba přes folii a žhavou novinkou jsou balíkovací lisy na odpadové materiály. Kdo je vaším typickým od - běratelem - jsou to spíše malí živnostníci nebo se vám daří spolupráce i s většími subjek - ty? Jaký sektor byste chtěli ješ - tě oslovit? Máme zájem oslovit každé - ho zákazníka. V současnosti převládají Copy centra a kni - hařské provozy. Pro knihaře -živnostníky především byl určen program polotovarů pro diplomové práce. Někdy došlo k nepochopení u rukodělných knihařů – zdálo se jim, že naše výrobky jim berou práci a jdou proti jejich byznysu. Ve sku - tečnosti je to opačně. Ten, kdo váže větší množství diplomo - vých prací, může použitím na - šeho systému uvolnit své ruce pro vzácnější a bohulibější vazby. Naše zájmy tedy nejdou proti sobě. Svou vstřícnost dá - váme najevo na knihařských seminářích, kde poskytujeme velmi zajímavé ceny na stroje a spotřební materiál. Co z nabízeného zboží se dob - ře prodává, co obtížněji? Stěžejním artiklem v České i Slovenské republice jsou sys - témy a polotovary pro výrobu diplomových prací. Na poli ostatních výrobků probíhá vel - ký konkurenční boj s dalšími dodavateli. Patnáctileté období půso - bení je příležitostí bilancovat. K tomu mi dovol následující tři otázky: Splnil vývoj vaše očeká - vání z doby před 15 lety? Proje - vila se nějak globální finanční krize na vašich obchodech? Probíhá už nyní stabilní obdo - bí? Začátky jako všude byly do - cela krušné, ale postupně se nám dařilo učit a přesvědčovat naše stávající partnery o výho - dách a přednostech našeho zboží a hlavně systémů METAL - BIND a GOLDCOVER, kterými jsme způsobili malou revoluci v oblasti diplomek. V určitém období naše zboží bylo velmi žádané a zaznamenávali jsme každoroční růst prodeje o de - sítky procent. V současné době se snažíme udržet získané po - zice a rozšiřováním nabídky o další komodity, jako třeba nově zaváděné balíkovací lisy, hledat nové spokojené zákaz - níky. V segmentu diplomových prací se za poslední roky spíše objevuje mírný pokles obje - mu. Jednak je to zapříčiněno klesajícím počtem studentů, a pak i změnou zvyklostí. Kdy - si běžně student objednával čtyři svazky v tvrdých des - kách, dnes maximálně tři kusy a z toho často ještě dvě v měk - kých deskách. Samozřejmě i globální krize má za důsledek hledání těch nejlevnějších ře - šení , které však v důsledku způsobují degradaci určitých standardů. Negativně se na obchodu projevilo i státem podporované umělé oslabení koruny o 10%. Toto navýšení ceny dovozů se automaticky projevilo ve všem, neboť naše zahraniční smlouvy jsou nasta - vené v eurech. Při rozhovorech s obchodníky-klienty z naší ale i z jiných oborů spíš máme po - cit, že krize přetrvává, ale kaž - dý věří, že ten další rok to už bude snad lepší. Z vašeho podnětu se v Bene - šově uskutečnila soutěž stu - dentů v knižní vazbě. Oslavili jste své výročí ještě nějak jinak, než velkolepou oslavou v rámci benešovského knihařského se - mináře? aši dodavatelé: OPUS Praha, s.r.o. 8 9 N Jsou mezi námi rukodělnými knihaři dobře známí „od vidění, od setkávání i od nakupování“. Doprovází nás řadu let jak na trhu, tak na našich odborných seminářích. Kromě oslav v Benešově jsme v rámci 15. výročí založe - ní firmy v Česku vytiskli jedno číslo novin OPUS REPORT, kde jsme se snažili přiblížit čtená - řům naši firmu a její činnost. V Praze jsme uskutečnili ještě dvě slavnostnější prezenta - ce novinek v Hotelu Hilton Prague Old Town, kde jsme nabídli i něco víc než jenom výrobky. Na závěr bych se rád zeptal, zda se studenti knihařství mo - hou těšit i na další ročníky soutěže, čili může pořádající Společenstvo českých knihařů spoléhat na vaši další finanční podporu? Knihařů si velmi vážíme a i když ne se všemi spolupra - cujeme obchodně, bereme je jako partnery, kterým se snažíme usnadnit jejich prá - ci a rozšiřovat jejich nabídku. Samozřejmě se v rámci našich možností budeme podílet na realizaci Knihařského seminá - ře a studenty knihařství bude - me určitě finančně podporo - vat a těm nejlepším pomáhat rozšiřovat obzory a zkušenosti právě na tomto semináři. Plá - nujeme i další ročníky soutěže pro studenty knihařství. Jak velká bude podpora z naší strany, nezáleží jen na naší prosperitě, ale i na tom, jak se nám podaří domluvit s orga - nizátory dalších ročníků semi - náře. Děkuji za rozhovor a přeji vaší firmě vše dobré. Marek Staša Systém GOLDCOVER pro zlatý tisk desek Mateřská firma OPUS Gliwice, Polsko XVIII. Mezinárodní seminář SČK v Benešově, společenský večer Odměnění studenti v knihvazačské soutěži OPUS-SČK, Benešov 2014 Víte o firmě OPUS, že: je pravidelným účastníkem na mezinárodních oborových veletrzích jako Reklama-Polygraf v Praze, Embax v Brně, Polygrafie Poznań, Paperworld ve Frankfurtu, Photokino v Kolíně nad Rýnem, IPEX v Birmingham, Graphics of the Americas v Orlando a Chicago OPUS byl mnohokrát na veletrzích oceněn, mezi jiným Zla - tou medailí „Meeting Premiera“ za termosložky (r.1999), termovazač DUO 500 (r.2001) nebo Zlatou medailí Mezi - národního veletrhu v Poznani za vázací stroj ATLAS 300 (r. 2005) a Masterpress 01 (r. 2009) Opus exportuje své výrobky do 66 států světa a drží 11 evropských patentů Pro firmu je nejdůležitější naprostá spokojenost zákazní - ků. Proto vzniklo ve firmě OPUS výzkumně – vývojové od - dělení, jehož úkolem je rozpoznat a identifikovat aktuální potřeby trhu a najejich základě vyvíjet nová zařízení

4. Od koho jsem se dozvěděl, že existuje nějaký pan Vysko - čil, který váže překrásné per - gamenové vazby, to už si přes - ně nepamatuji. Možná, že to byl někdo z báječných vzděla - ných lidí z Památníku národní - ho písemnictví (pan Závodský, Mědílek, Kneidl, Loužil)) nebo někdo z pracovníků klemen - tinské restaurátorské dílny, kam jsem docházel skoro je - den rok na stáž, to už si přesně nepamatuji. Vyskočilovi měli ateliér po Kamilu Bednářovi, s velkou výlohou, která však byla různě zakryta a zalepena před všetečnými zraky kolem - jdoucích, propouštějící však ještě dostatek denního světla tak akorát, aby bylo dobře vi - dět na práci. Bylo to u zastáv - ky tramvaje na třídě Wilhelma Piecka, dříve Korunní, nyní opět Korunní. První setkání však nebylo na - plánováno s ním, nýbrž s jeho otcem, Josefem Vyskočilem. Rozhovor to byl z mé strany hloupý, vlastně jsem nevěděl, na co se dříve ptát, byl jsem z jeho autority dosti “ vyvalený ”, a tak to vyznělo ode mne tro - chu chaoticky. Přesto se usku - tečnila ještě jedna návštěva, oje vzpomínka na Tomáše Vyskočila 6 7 M Na první setkání s Tomášem Vyskočilem si pamatuji jen velice matně, jakási pozůstalá vzpomínka snad ještě existuje.... z které si pamatuji bohužel jen to, že si otec Vyskočil s gustem zapálil cigaretu a v pozadí se stále pohyboval jakýsi vysoký pán v bílém plášti, zdánlivě neúčastněně pozorující kos - trbatý rozhovor a potom ješ - tě jeden, později mně známý jako Karlíček Šnajdrů. A to je první pozůstalá vzpomínka na Tomáše Vyskočila... Pro mne však bohužel vzá - pětí nastala doba temna v podobě dvouletého studia pořadového kroku a oblékání do jakýchsi khaki mundurů. Mezitím Josef Vyskočil zemřel a jak jsem se po této pauze znovu ocitl tváří v tvář tomu pánovi v bílém plášti, to si fakt nepamatuji... Možná, že si někdo přičte k dobru, že mne s ním znovuseznámil, ale já si to opravdu nepamatuji. Fakt je ten, že jsem jej drze požá - dal o to, zda by byl ochoten mi ukázat, jak se váže vazba na francouzský způsob a že by se to dalo asi zvládnout za dvě, tři sezení, ať se tedy do toho hned pustí, když už jsem tam tedy já laskavě dostavil. To jeho děsi - vé zakoulení očima si pama - tuji ještě dnes, slíznul jsem to hned z první rány a nebylo mi v tu chvíli docela dobře. Nic - méně kupodivu jsem prekérní situaci nějakým omylem ustál (což se mnohým přede mnou i po mně nepodařilo) a nyní s odstupem času považuji za zcela zásadní životní zlom a od této chvíle se vše začalo odví - jet, no jak to jen nazvat, jaksi osudově. Téměř každé naše další se - tkání téměř bez výjimky začí - nalo takovým malým zablou - děním do historie, které bylo vždy příležitostně, když na nějaké nové téma přišla znovu řeč, vždy okořeněno nějakou malou maličkostí, jakýmsi při - sypáním další vyvstalé vzpo - mínky. Přiznám se, že mne to docela bavilo, sám jsem si rád občas připravil nějaké otázky na povzbuzení a tak jsem pak byl povinen si vyslechnout vše znovu od začátku. To jak např. během první světové války ležel otec Josef Vyskočil s průstřelem plic v nemocni - ci s Josefem Sudkem a vedle ležel Oldřich Menhart a tam vzniklo jejich přátelství, které pak přerostlo v odbornou spo - lupráci. Příště jsem se dozvě - děl, že později se s Menhartem pro jakési odborné neshody rozešli a jejich přátelství, ku - latně řečeno, odeznělo. A tak se takové střípky pomalu na sebe navalovaly a vše do sebe hezky zapadalo. Vím docela jistě, že mnoho studentů, dá-li se to tak nazvat, neměl. Vět - šinou záhy poznal, že zájem - ce neoplývá tím nejhlubším vztahem k problémům, kvůli kterým za ním přišel, a myslím, že by se na mne nezlobil, když řeknu, že je prostě “ vypakoval ”. Nechtěl zbytečně plýtvat ča - sem pro něco, co nemělo per - spektivu. Byl to noblesní pán, který vyžadoval “ kindrštůbe ” a v tomto směru nic neodpou - štěl. Ale jak už to bývá, ne kaž - dé posezení se vydařilo v tom smyslu, že bychom výrazně pokročili. Měl jsem někdy pocit, že odborné záležitosti nejdou dosti hbitě kupředu, ale pan Vyskočil se nenechal vyvést z míry, nepřipustil, že by se věci mohly ubírat jinak. V tom také vidím jádro úspě - chu z mé strany. Naučil jsem se trpělivě naslouchat a odmě - nou bylo nekonečné množství zkušeností, které jsem si poz - ději s ním osobně nebo poz - ději samostatně mohl mnoho - kráte ověřit a využít, ale také mnohé opakování toho, co už jsem slyšel. Nu což, opakování je matka moudrosti! A protože jsem si ještě ten - krát myslel, že všechna moud - ra knihařského řemesla jsou již někde napsané, moje asi nejčastější otázka zněla: “ Pane Vyskočile, já jsem četl: ” a hned jsem citoval titul i autora i s ně - jakým rozvláčným technolo - gickým postupem. Pan Vysko - čil mne vždy uctivě vyslechl ve tváři s výrazem jako že to slyší poprvé a po krátké odmlce la - konicky prohlásil: “ Mirku, moc čtete!! !” nebo se starosvětským onikáním: “ Voni jsou nějakej chytrej !” Tyto jeho nesmrtelné hlášky, jinak je nazvat nelze, jsem si později mnohokráte připomínal. To aby si člověk nemyslel ... Samozřejmě, že to nelze brát doslova, ale něco na tom bude. Vždy důrazně připomí - nal: “Dívejte se řemeslníkům na ruce, to Vám poví nejvíc, to je nejdůležitější! Zajímavé bylo, že mi po celou dobu naší společné cesty vykal. On ostat - ně vykal každému, jen k tomu důvěrnější přátele ještě oslo - voval křestním jménem. Pros - tě to k němu patřilo, spatřoval jsem v tom noblesu a úctu.... Že pro mnoho lidí působil na první pohled jako odměřený suchý patron, to mne nikterak nepřekvapovalo. Bylo to však jen pouhé zdání. Za ty spousty hodin, co jsme společně strá - vili při restaurování tapet se ukázal být výborným, spolehli - vým, citlivým kolegou (snad to tak mohu říci) a mnohdy i ve - selým společníkem. Vzpomí - nám si, jak mne znovu přizval (po kolikáté už?) na pomoc při restaurování tapet na zámku Žleby nedaleko Čáslavi. Paní Beňová, tehdejší kastelánka, nás ubytovala na zámku v bý - valém správcovském bytě, kde bylo i původní vybavení. Patři - la k němu i manželská postel, která měla na délku bohužel, jen 160 cm. Kdo zná pana Vy - skočila ví, že do 190 cm mu moc nechybělo a tak vznika - ly naprosto komické situace. Vše komplikoval ještě klasický štrozok připomínající obrov - skou montgolfiéru a docela velká zima. A tak jako dnes vidím pana Vyskočila v bílých jägrovkách a kašpárkovskou noční čepičkou s bambulkou se ukládat ke spánku. Kam složil nohy zůstává pro mne dosud záhadou ... Samozřejmě jako vždy se všechno vyřešilo s noblesou ... Vzpomínek by bylo za - jisté vícero, některé veselé, veselejší, ale i smutné a smut - nější, tak, jak je život přinášel. Mám-li možnost se ohlédnout nazpět, mohu s čistým svědo - mím říci, že jsem potkal člově - ka, kterého jsem měl jen doce - la obyčejně rád.... Tomáš Vyskočil nás navždy opustil 26. února 2014. S úctou Lubomír Krupka Dívejte se řemeslníkům na ruce, to Vám poví nejvíc, to je nejdůležitější!

10. 18 19 První část pozůstalosti jsme získali od vnučky pana A. Horáka paní Libuše Hon - zíkové a další po několika letech od paní Jany Bartko - vé z Karlových Varů. Jedna - lo se především o část jeho osobní knihovny. Odbornou literaturu, kterou výběrově získával pro svoji knihov - nu, opatřoval také většinou svými vazbami, ať již polo - koženými či celokoženými. K jeho osobě i jeho práci bych rád vrátil v nějakém dalším článku. V této zprávě chci poreferovat o dvou titu - lech z jeho sbírky. Jde o tisky Společenstva knihařů, vydá - vané nákladem a adminis - trací časopisu „Knihař“, kte - rý byl ústředním orgánem spolku. Prvním titulem je Kapesní kalendář československých knihařů, ozdobníků, pouz - drařů, kartonážníků a pří - buzných odvětví na rok... . Naše sbírka začíná III. roční - kem, na rok 1922. Hlavním redaktorem byl Richard Ně - meček. První ročník Kapes - ního kalendáře , který vyšel roku 1913 a byl věnován roku 1914, v naší sbírce nemáme, je uložen pouze v Národní knihovně (2 . Ten - to exemplář má v jednom svazku svázány ještě ročník III. (1922) až VII. (1926). Naše sbírka má v jednom svazku svázány spolu s III. ročníkem ještě ročníky IV. (1923), roč. V (1924) a roč. VI. (1925). Jsou svázány v celoplátěné vazbě s modrým plátnem (14,4 x 9,5 cm), na hřbetu se zla - ceným názvem a ozdobný - mi linkami. Vazbu provedl pravděpodobně A. Horák, takže nevíme, jak vypadala původní vazba. Jako samo - statné svazky máme roč. X. (1929) a roč. XI. (1930). Někdy po VII. ročníku se změnil název na Kalendář českoslov. knihařů, ozdobní - ků, pouzdrařů, kartonážníků a příbuzných oborů. Redak - tor zůstal, až do roč. XI. (1930) týž 3 . Víc toho v českých knihov - nách uchováno není. A lze konstatovat, že je to velká škoda. I tak , zdánlivě nevý - znamný titul, přinášel celou řadu zajímavých a užiteč - ných informací. Krom úvodní kalendářové části a závěrečné nezbyt - né inzertní přílohy, která byla zhruba v rozsahu 30-40 nečíslovaných stran, byly v další částech publikovány různé užitečné informace z různých oblastí společnos - ti. Např. byly publikovány informace o muzeích v Praze s přehledem otevírací doby a vstupného. Nebo adresář zastupitelských úřadů, cel - ních úřadů či postup při první pomoci při nehodách. Další důležitou součástí kalendá - ře byl adresáře v první řadě spolkový s adresami pobo - ček, dále knihařů, kartonáž - níků, pouzdrařů a ozdobníků a také firem, poskytujících jak nástrojové či materiální vybavení pro knihaře. Kalen - dáře měly rozsah od 130 do 160 stran. Vedle číslovaných strany byly připojeny obra - zové přílohy. Největší část kalendářů však zaujímala část odborná. A zde se vskutku můžeme potěšit neobyčejně zajímavý - mi články. Již jen přehled au - torů zde publikujících dává tušit pečlivost v redakční práci. Státní grafická škola je zastoupena např. Antonínem Hesselem (4 , Václavem Vlady - kou, často se objevuje jmé - no Ludvíka Bradáče, Josefa Brouska, Antonína Kuschala či Františka Keráclába (5 . o zůstane po knihaři C V roce 2007 získala muzejní knihovna Západočeského muzea v Plzni část pozůstalosti po plzeňském knihaři Aloisi Horákovi, který byl, jak je uvedeno v gratulační listině k jeho 75. narozeninám od Společenstva knihařů „nejstarší a nejzkušenější knihař v Plzni“ (1 Hned v III. Ročníku na rok 1922 lze nalézt pojednání o Spravování starých knih od Ludvíka Bradáče. Doplněno je např. statí Františka Bene - še Potahové papíry škrobové . A dalším článkem je pojed - nání známého typografa Aloise Chvály o tom, jak by měly vypadat Nápisy na des - ce a hřbetě knižním . Krom drobných ilustrací, doprová - zející jednotlivé články, jsou připojeny obrazové přílohy s díly jednotlivých knihva - začů. Ve zmíněném ročníku jsou to práce Karla Lindau - era. IV. ročník na rok 1923 má ve své odborné části ná - sledující pojednání. L. Bra - dáč předkládá Nejdůležitější zásady při vazbě knihovní , František Beneš informuje o Navazování poloplátěných vazeb a Lad. Keráclab in - formuje o Intarzii v kůži . Na obrazových přílohách jsou práce Josefa Brouska a také záběry z Výstavy knihařských prací v Praze 3.-17. 9. 1922. V dalším V. ročníku na rok 1924 připomíná L. Bradáč Několik pravidel vázání , Ke - rácláb Antarf (6 pojednává o Pružné (měkké) vazbě ce - lokožené , Antonín Kuschal přináší informace o Zlaté ořízce a v neposlední řadě K. B. Uršický informuje o Šití na pravé vazy . Obrazové pří - lohy opět předkládají práce Jos. Brouska. Kalendář na rok 1925 (roč. VI.) přináší články Ručně zlacené práce , vyklá - dané kůží od Ant. Kuschala, Pletení kůží od A. Keráclá - ba, O vazbě celokožené po - jednává Ant. Hessel a Něco o předsádce přidal Fr. Švec. Odborná část je doplněna přehledem továren na papír a lepenku a nezbytnými ad - resáři. Na přílohách jsou díla K. Lindauera. Další kalendář na rok 1929, roč. X, je již samostatný, vázaný v béžovém plátně s červeným a černým tis - kem na přední desce. Jeho odbornou část uvádí článek Mramorování na vodě od Ant. Hessela, jeho kolega Václav Vladyka píše o Intarsii v kůži , František Beneš má pojedná - ní Vázání novin a F. Kerácláb o Ručně šitém kapitálku . Ob - razové přílohy jsou věnová - ny pracím St. grafické školy, speciální školy prof. J. Solara. A poslední kalendář na rok 1930, roč. XI, je vázán v jem - ném vínovém plátně, na přední desce s béžovým tis - kem linek, mezi nimiž je čer - ný tisk názvu. Jeho odborná část začíná textem A. Hessele O kůži . Následuje pojednání A. Kuschala Kniha vázaná do původních desek , článek F. Beneše Vazba rukopisů , autor jménem Protěš píše o Škro - bových papírech a závěrem je text V. Vladyky Francouzská vazba celokožená, šitá na pra - vé vazy . Na obrazových pří - lohách jsou opět zveřejněny práce žáků prof. J. Solara. Vzhledově i obsahově je podobný druhý titul z knihovny Aloise Horáka, kterým je Ročenka česko - slovenských knihařů . Všech - ny, které se k nám dostaly, jsou velikosti 16 x 10,5 cm a jsou opatřeny celoplátě - nou vazbou se zlaceným tiskem na přední desce. První dvě mají na před ti - tulním listu ještě označení pořadí římskými číslicemi, ale od toho později redakce upustila. Rovněž je u nich v názvu rok pouze připojen, od další ročenky je k názvu spojen souslovím „na rok“. První čtyři redigoval Ludvík Bradáč (7 , další na rok 1929 a 1930 Robert Šáda. S ná - stupem pana Šády se také mění název na Ročenka mistrů knihařů, kartonážní - ků, ozdobníků a příbuzných odvětví na rok ... . Ročenka vycházela nákladem Sva - zu zaměstnavatelů knihař - ských a příbuzných odvětví, poslední dvě pak nákladem časopisu Knihař . Rozsah ročenek byl od 150 do 190 stran, k nímž je potřeba při - počítat rozsáhlou inzertní přílohu a také nezbytnou obrazovou část, obojí mimo číslované strany. První ročenka, na rok 1925, po rozsáhlé kalendářové části (u prvních dvou ročenek je ve formě týdenního kalendáře, pak již jen měsíčního) zahaju - je vzpomínkovou statí na Le - opolda Weignera a Bohumila Fischera. Ludvík Bradáč nava - zuje článkem Slohy v knihař - ství , který je doplněn textem Jarmila Krecara Vazby starých českých knihařů . Další články, např. P růmysl knihařského plát - na, Pravidla zkoušení papíru a lepenky, Jak mám kalkulovati, Tabulka k vypočítávání mzdy

9. Je známo, že v Británii pracují současně dvě organizace sdru - žující řemeslné knihaře - De - signer Boobinders a Society of Bookbinders. Je u vás časté, že se lidé rukodělných profesí ko - lem knih sdružují? Ano, mnoho profesí má své organizace. Kaligrafové, knižní ilustrátoři, archiváři, velmi zná - má je ICON (Institute of Paper Conservators). Možná nebudete mít přehled, ale přesto: Kolik je v Británii ru - kodělných knihařů a jaká část z nich se věnuje praktické za - kázkové vazbě a kolik z nich se snaží o výtvarně pojatou, tzv. „fine, design, art“ – krásnou knižní vazbu? Opravdu statistika není. Jde minimálně o stovky knihařů. Velká část je organizována v Society of Bookbinders nebo v Designer Bookbinders, mnozí knihaři považují za dobré být v obou společnostech. Každá totiž přináší trochu jiný užitek. Knihaři, kteří nejsou organizo - váni, jsou pro nás často nezná - mí, nevíme o sobě. Typicky jsou to živnostníci v menším městě, kteří mají svou stálou klientelu a provádějí obvyklé knihařské práce, nemají potřebu dalšího vzdělání a setkávání. Skupina designových knihvazačů tvoří mezi knihaři početní menšinu, ale je potřeba říci, že tito kniha - ři „běžného řemesla“ mají také často velmi dobrou úroveň ře - meslného provedení a usilují o kultivaci svého citu pro este - tický vzhled vazby. Jaké jsou cíle vašich organi - zací, jaký prospěch z nich mají jejich členové? Začněme u DB. Designer Bookbinders byla založena v roce 1951 ještě pod jiným jménem několika umělec - kými knihaři, kteří v poválečném období chtěli prostřednictvím svého sdružení povzbudit umě - lecké cítění v nově se utvářejí - cím uměleckém směru. V roce 1955 se přejmenovali na „Cech soudobých knihvazačů“. Chtěli společně vystavovat, prodávat svá díla a chtěli dbát o dobré jméno anglické umělecké vazby po celém světě. Smyslem DB je tedy výstavní činnost, popula - rizace a mistrovské kurzy pro pokročilé knihaře, péče o růst umělecké kvality řemesla. Society of Bookbinders je mladší, byla založena v 70 le - tech. Jejím zájmem obecně je tradiční a soudobé knihařské řemeslo, restaurování a kon - zervace tištěného a psaného objektu. SoB pořádá jednou za dva roky vícedenní „konferenci“ s mezinárodní účastí, jejíž sou - částí jsou přednášky, praktické workshopy, společenské akce a mezinárodní soutěž. Konfe - rence je vždy v následujícím - -sudém roce střídána menší společnou akcí – jednodenním „seminářem“. Kromě toho pro - bíhá velice živá vzájemná ko - munikace mezi knihaři, kteří se osobně znají. Totiž SoB má 8 au - tonomních regionálních orga - nizací, devátá potom zastřešuje zámořské členy. V autonomních organizacích jsou pořádány mě - síčně akce pro zainteresovanou veřejnost, schůze, praktická vý - uka, osobní setkávání, atd. DB i SoB publikují. The New Bookbinder je velice prestižní ročenka DB věnovaná převáž - ně designu a T he Bookbinder je obsažná a podnětná odborná ročenka SoB, která se zaměřuje spíše na technologie, pracovní 16 17 D Plzeňskou etapu výstavy Prize Volumes (o níž hovoří článek 444), otevírali v pátek 28. února 2014 kromě pana Ily Šeda, ředitele Knihovny Západočeského muzea, osobně rovněž tři hosté z Velké Británie, zástupci pořádající organizace Designer Bookbinders. Za výkonný výbor DB to byly redaktorka katalogu Jeanette Koch a kurátorka výstavy Rachel Ward Sale. Přítomen byl rovněž hlavní vítěz soutěže, knihař a restaurátor pan Dominic Riley. Během jejich pobytu v Praze před odletem jsem je doprovázel a měl tak možnost jim položit pár otázek o britském knihařském profesním sdružování. postupy včetně restaurování knih. Členové dostávají publi - kace zdarma v ceně svých člen - ských poplatků a pro nečleny jsou k zakoupení na e-shopu. Kromě toho vychází nepravi - delný Newsletter (váš Občas - ník). Ten mají samozřejmě čle - nové zdarma. Čili náš Mezinárodní seminář SČK by odpovídal spíše „Kon - ferenci“ SoB, která se koná jed - nou za dva roky? V podstatě ano. Naše konfe - rence je o den delší a probíhá na ní simultánně několik pro - gramů ve stejný čas. Jak početné jsou DB a SoB? DB má více než 600 členů po celém světě. SoB více než 900 členů, a to převážně Britů. Nyní se bavme o DB, do něhož patříte všichni tři. Setkávají se členové DB často? Jak je to s kategorizovaným členstvím v DB? Tři druhy členství vycházejí z historie. Zakladatelé DB - vý - tvarní knihaři - tvořili uzavřenou definovanou skupinu - fellows . Tito tzv. fellows (mistři, kole - gové – pozn., překl.) tvoří do - dnes vrchol kvality knižní vazby. Dnes jich je v DB dvacet devět. Volí předsedu a mají v DB kolek - tivní hlavní slovo. Vystavují na významných výstavách společ - ně se skupinou licenciates . Řádné členství – to jsou tzv. associates společníci, part - neři) - je pro každého. Vzniká přihlášením a úhradou ročního členského poplatku 38 GBP. Tato skupina je nejpočetnější a řada těchto členů je ze zahra - ničí, zejména severní Ameriky. Tito členové požívají výhody v podobě publikací a slev na akcích. Associates však nemají automatický přístup na výsta - vy. Mohou se ovšem vzdělávat (za své peníze) a mohou se zúčastnit výroční soutěže. (to není ona Mezinárodní soutěž, kterou v těchto dnech dopro - vází plzeňská výstava). Výroční soutěž je určena Britům a je zde možno získat velké množ - ství cen převážně v podobě materiálu od sponzorů. Prostřední skupinu členů před - stavují tzv. licenciates (oprávně - ní žadatelé). Do licenciátu se do - stane associate (řádný člen) tak, že dosáhne jisté kvality svých vazeb a je „ o něm vědět “ a po - žádá, aby se mohl stát mistrem. Nejméně dva fellows , tutoři (vzdělavatelé) jej doporučí do licenciátu , který běží 5-7 let. Po tuto dobu se onen „ oprávněný “ vyučuje v mistrovských kurzech, pravidelně vystavuje na prestiž - ních výstavách spolu s fellows a na závěr předloží své tři práce k posouzení všem mistrům. Mis - tři se potom musí shodnout na verdiktu. Po uplynutí licenciátu je „ oprávněný “ buď zvolen za mistra nebo se zařadí zpět do řádného členství. Licenciát je tedy přechodné období přípra - vy na mistrovství. V současnosti těchto uchazečů máme 14. Členové DB se setkávají dob - rovolně několikrát do roka na přednáškách a schůzích. Máme nyní svůj prostor a galerii St. Bride v Londýně, kde pravidel - né akce probíhají. Některé jsem jen pro fellows a licenciates , (zde se diskutují společné pro - jekty), jiné jsou veřejné a ně - kterých se účastní jen výkonný výbor. Jaká bývá účast na přednáš - kách? Jsou mezi vámi v DB za - stoupeni mladí? Asi 60 – 80 osob včetně ve - řejnosti, někdy i více. Mladých je v DB i SoB velmi významný podíl, jsou vidět všude. Smím se dotknout finanční stránky? Mám pár otázek. Co úředníci DB? Pracují jako dob - rovolníci nebo mají odměny? Ptám se jako člen rady SČK, která pracuje zdarma. Volení členové výkonného výboru i předseda pracují zdar - ma, a to někdy i dvě noci v týd - nu. Jsou však některé profese, které jsou u nás hrazeny pau - šálním příspěvkem z rozpočtu DB - pokladník, sekretář, editor časopisu. Ti mají jasně stano - venou pravidelnou práci, která převyšuje jejich volnočasové možnosti. Samozřejmě jsou propláceny všem funkcioná - řům nezbytné cestovní výdaje. Máte hodně práce? Jaké? Jednou z nejdůležitějších a poměrně pracných věcí je udržování aktuálních kontak - tů – se členy a s informovanou veřejností. Jinou oblastí je pu - blikace, organizace předná - šek a prostor. Další balík práce představuje příprava výstav a soutěží, které navíc bývají pu - tovní. A samozřejmě příprava periodik. Velké rezervy máme v PR, prakticky nemáme žád - nou reklamu, jen občasnou tis - kovou zprávu. S jakým rozpočtem pracujete, jaké jsou zdroje příjmů a kam směřují výdaje? Roční rozpočet cca 25000 GBP pochází z velké části z členských příspěvků a z pří - jmů z výstav. Něco tvoří dary, prodej publikací nečlenům a workshopy pro veřejnost (asi 10%). Rozpočet je prakticky vy - rovnaný. Výdaje pokrývají služ - by členům, o nichž byla řeč. Zaujaly mne příjmy z výstav. Jak může být výstava zisková? Konáme několik společných výstav ročně, a to s kvalitou vazeb fellows a licenciates . Výstavy jsou prestižní a pro - dejní. Každý vystavující si sám stanoví nabídkovou cenu díla, kterou DB zvýší o 20%. Pokud je dílo prodáno, vystavovatel i DB přijdou na své peníze. Z toho pak může DB platit ka - talogy, pozvánky, pronájmy. Lze říci, že ti knihaři, kteří mají nějaký profit z DB, často dob - rovolně prostředky do DB také více vkládají. Prodá se hodně knih? Co například londýnská výstava COVERED z roku 2012? Uvažo - vali jste o pořádání aukcí pro sběratele? Obvykle se prodá, řekněme, třetina děl, což není málo. Ve - řejná aukce je jednou z věcí, na kterých teprve pracuje - me. Nebudeme ji asi pořádat sami, spíše jsme v jednání se zavedenými aukčními domy (Christie‘s, Sotheby‘s, atd.). Velmi zdařile probíhají vnitřní aukce drobných věcí i vazeb na naší konferenci či semináři SoB, kde výtečným moderáte - rem, který se stará o zábavu, je Dominic. Závěrem bych vám chtěl moc poděkovat za rozhovor a po - přát vaší/naší putovní výstavě Prize Volumes hodně zájmu nejen v evropských, ale i ja - ponských městech. My děkujeme za vzornou spolupráci při přípravě výsta - vy zejména p. Šedovi ze ZČM a vašim kolegům za účast v soutěži. Připravil Marek Staša v břez - nu 2014 další informace: www.designerbookbinders. org.uk/ www.societyofbookbinders. com/ vě společenstva nejen britských knihařů ve Velké Británii

7. 12 13 Střídání rady po letošních volbách mi dává příležitost po - děkovat členům rady předcho - zí, potažmo všem dosavadním radám a povzbudit radu no - vou, což činím hromadně za nás všechny členy SČK formou článku. Rád bych vám stručně představil radu, která tři roky pilně pracovala a letos nastu - puje v mírně obměněném slo - žení. Co byly a jsou její úkoly? Rada je sedmičlenná. Schází se fyzicky 3 - 4x ročně, mezi - tím hojně koresponduje maily a pracuje. Rada má na starosti přípra - vu programu a organizaci me - zinárodního semináře, který se koná jednou ročně. Příprava programu je stěžej - ním úkolem a začíná korespon - dencí a pozváním přednáše - jících měsíce a roky předem. Velmi rada ocení, když členové předem projeví zájem o něja - ké téma nebo doporučí před - nášejícího. Stejně tak odezva účastníků po semináři je dů - ležitá a bez ní by rada měla „hluchý“ pocit, že pracuje zby - tečně. Po sestavení programu je potřeba připravit a rozeslat materiály účastníkům semináře a začíná agenda přihlášek. Pa - ralelně probíhá jednání s dea - lery a přednáčejícími o pod - mínkách účasti. Těžiště této práce je v zimě a v jarních měsí - cích. V současnosti se podařilo uvažovat o seminářích v tříle - tém cyklu, takže se připravují více v předstihu. Rada projednává legislativ - ní otázky, připravuje valnou hromadu, realizuje usnesení, navrhuje změnu stanov. Do této kapitoly spadá čin - nost v rámci stanov, registra - ce ochranné známky, správa webu, atd. Zdálo by se, že stanovy jsou neměnné, ale právě v příštím roce podle nového Občanské - ho zákoníku čeká naše stanovy výraznější změna. Pro valnou hromadu 2015 je tedy potře - ba připravit návrh změněných stanov a ty potom plenárně odsouhlasit. Další občas disku - tovanou otázkou jsou členské poplatky, jejich výše a plateb - ní (ne)kázeň. Mnohé z úkolů se týkají hladkého chodu Spole - čenstva. Rada připravuje hromad - nou korespondenci se členy. Řadu let probíhá korespon - dence se členy 2 x ročně. Před - vánoční zásilka obsahuje no - voročenku, Občasník a výroční členský dárek (knihu v arších). Zásilka únorová obsahuje ma - teriály k semináři a případným soutěžím. Na schůzi rady se v předstihu stanovuje obsah zásilek a zadá se úkol, kdo za - jistí zadání a tisk novoročenky, sepsání textů, obstarání dárků, obálkování, atd. Čtenář si jistě umí představit, že v době mezi schůzemi mají členové rady dost práce. Rada SČK nyní funguje rovněž jako redakční rada Občasníku a sdružení autorů současně. Po smrti Jana Soboty se ochotně ujal přípravy Občasní - ku Jacek Tylkowski. Svou práci dělal podle svých možností zdarma a dobře. Problémem se ukázala obsahová stránka, protože hlavní přispěvatel již nežil a dobrovolní přispěvate - lé se poněkud nehlásili. Naše rada nechtěla nechat Občas - ník zaniknout, pokusila se tedy svépomocí o kontinuitu. V současnosti jsou členové rady z velké části i autory člán - ků, předsedkyně Ivana vytváří potřebný tlak, abychom člán - ky tvořili. Došlo k podstatné změně ve formě Občasníku, který je barevně digitálně tiš - těn, předtiskové přípravy se profesionálně chopil Václav Bodrov. Jazykové korektury provádějí Marek Staša a Ivana Vyhnalová. Pokud víme, není v současnosti v Česku jiného knihařského periodika, a tak se rada snaží vyladit zejména obsahovou stránku. Oslovuje externí autory a je velmi vděč - ná za jejich příspěvky. Rada opakovaně diskutuje o rozší - ření počtu odběratelů, neboť platících členů je málo. Otáz - kou stále zvažovanou je zpří - stupnění starších Občasníků na webu. Druhou podstatnou otázkou je, zda je zájem o tiš - těnou formu a zda je v našich ím se zabývá rada SČK? Č Když jsem byl během žďárského semináře v roce 2011 požádán Honzou Sobotou, zda bych se nezdráhal přijmout členství v právě volené radě SČK, trochu neochotně jsem souhlasil. To proto, že jsem se tehdy necítil vybaven žádnou schopností, která by se pro tuto roli hodila. Tehdy jsem ještě nevěděl, jak rada pracuje, co má na starosti. Zdálo se mi, že dobrou polovinu práce dělají Sobotovi a jiní „staří mazáci“. finančních možnostech ji udr - žet. Občasník je autorsky ote - vřen a jedním z námětů na příspěvky jsou například zají - mavé zahraniční články. Příprava ostatních aktivit SČK. Společenstvo je v součas - nosti spolu s knihovnou Zápa - dočeského muzea organizáto - rem Trienále umělecké knižní vazby. Pořádá i žákovskou soutěž v knižní vazbě. Příprava pravidel a finančně organizač - ní zabezpečení se projednává v naší radě často dlouho do - předu. Rada spravuje drobný ma - jetek SČK. V současnosti jsou všechny předměty na jednom místě, v knihařství u Stašů. Zde se vede evidence a uskutečňuje zasílání. Knihovna SČK je dob - ře vedena v rámci Knihovny ZČM, garantem je Ila Šedo. Práce rady s veřejností. Naší stálou snahou je oslovit co nejvíce případných zájem - ců o spolupráci. Spolupráce se uskutečňuje jednak mezi členy SČK a jednak v širokém part - nerství mimo členství. Do první skupiny patří ti kolegové kniha - ři i neknihaři, kteří platí členské příspěvky. Za své peníze získá - vají členové určitý servis: poš - tu, dárky, slevu na seminářích či workshopech a Občasník v tištěné podobě. Rád bych zmínil jeden aspekt, který osobně považuji za významný: Aby SČK mohlo naplňovat své poslání podle stanov – pod - pora knihařského vzdělávání a popularizační činnost, po - třebuje peníze. Tyto peníze nejsou něco, co by bylo urče - no pouze našim členům, ale směřuje ven ze Společenstva, pomáhá realizovat jeho služ - bu. My platící členové tímto dáváme část prostředků napří - klad budoucí generaci našich nástupců, a to je, myslím, čest - ná a smysluplná úloha. Druhá skupina příznivců – nečlenové jsou rovněž hodni našeho zájmu, minimálně z ná - sledujících důvodů: Předně se mezi nimi nacházejí odborníci, kteří sice nejsou platícími čle - ny, ale mají nám z knihařského hlediska co říci. (vyučující na školách, teoretici umění, před - nášející, obchodníci knihami, galeristé, někteří dodavatelé materiálů či tiskaři, apod.). Sna - žíme se s nimi udržovat kon - takt a i když to není nezbytné, samozřejmě nám udělá radost, pokud se i oni stanou aktivními členy Společenstva. Je třeba poznamenat, že tato část ad - resáře není rozsáhlá a máme zájem ji rozšiřovat. Třetí skupinu tvoří opravdu každý, kdo se zajímá o vaz - bu knih. Tito lidé přicházejí se Společenstvem do styku často náhodně, neobracíme se k nim osobně, neboť ne - jsou v našem adresáři. Jsou to jednou naši zákazníci, jin - dy návštěvníci našich webo - vých stránek a možná jsou mezi nimi někteří, kteří by se rádi zúčastnili zájmového workshopu, kde by si vyzkou - šeli nějakou knihařskou tech - niku. Těmto lidem je určena nabídka výstav našich členů a podle zkušeností ze zahra - ničí, kde spolkový život kvete, i mezi nimi se potenciálně na - cházejí noví platící členové. Z uvedeného členění „kni - hařské“ veřejnosti vyplývá i různorodá práce rady. Rada dbá o aktuálnost informací na webové stránce. Rada se snaží aktualizovat a rozšiřovat adresář členů. Rada udržuje osobní kontakty s řadou spo - lupracovníků. Rada podporuje workshopy svých členů, i když tato složka v posledních letech poněkud stagnuje. Snažíme se spolupracovat se školami, a to jako dárci i příjemci. V ob - lasti komunikace s veřejností máme veliký potenciál a jsme si vědomi velkých rezerv. I v tomto odstavci je potřeba zmínit, že významnou pomocí je jakákoliv spolupráce našich členů (osobní kontakty, dopo - ručení ke členství, propagace, uskutečnění workshopů, po - moc s překlady, atd.) Prozatím leží tíže těchto služeb převáž - ně na členech rady. Pokud vážený čtenář vymyslí a usku - teční jakoukoliv svou pomoc, bude vítána. Financování rady. Členové rady pracují zdarma nad své denní pracovní povin - nosti, dobrovolnou službou se zříkají svého drahého času v řádu stovek hodin ročně ve prospěch Společenstva. (Tím vás nechci odradit, milí budou - cí členové rady. Nás to totiž baví). Peníze z rozpočtu Spole - čenstva, nepočítaje náklady na semináře, plynou výhradně do technické režie: poštovné, ex - terní služby, dárky, kopírová - ní a tisk. Práce v období mezi schůzemi je dobrovolnická a u každého člena se děje na úkor výdělečného času nebo vzácného rodinného času. Až do roku 2013 se členové rady scházeli na různých místech republiky, kam dojížděli vlast - ním autem zdarma. Zde bych rád výslovně připomenul, že na jednu schůzi jeden člověk věnoval při cestě z Plzně do Žďáru a zpět (je to jen příklad, jezdilo se spíše obráceně) pa - livo za 1000,- Kč a celý den času (připočtěme tedy cca 2 další tisíce ztráty na výdělku). Od roku 2013 jsou výdaje na cestovné propláceny a schůze se uskutečňují uprostřed re - publiky tak, aby všichni měli podobně dlouhou cestu. Čas věnovaný společné schůzi se snažíme zkrátit dobrou přípra - vou předem. Zpětná vazba. Při pohledu na proběhlé řádky textu čtenáře možná napadne, že i radní se jednou vyčerpá, pokud nebude mít dobrý zdroj motivace, nápadů, povzbuzení – a peněz. Čtenář má nejspíše pravdu. V partner - ských evropských i amerických knihařských spolcích je obvyk - le rada či výkonný výbor čest - ným orgánem, ale pod její režií se pak odehrává mnoho kon - cepční, praktické či administ - rativní činnosti, kterou už lidé vykonávají jako honorovanou. (viz rozhovor o Designer Book - binders) Současná rada Společen - stva českých knihařů s před - sedkyní Ivanou Vyhnalovou, místopředkyní Vladimírou Ku - bíčkovou a místopředsedkyní pro aktuální seminář Miladou Klikovou, členy Václavem Bod - rovem, Pavlou Boháčovou, Dušanem Nováčkem, Ilou Še - dem, Markem Stašou a Janou Trnkovou se s důvěrou uchází o vaši podporu, je rozhodnuta ve svém tříletém období pra - covat pro společné dílo a uvítá jakoukoliv spolupráci a inicia - tivu členů i příznivců, stejně jako jejich písemné ohlasy. Kontakt pro korespondenci je uveden na stránkách Spole - čenstva: www.knihari.cz S Č K

11. Město Rosice leží 20km od Brna v půvabně zvlněném výběžku Českomoravské vr - choviny v Boskovické brázdě a nachází se v nadm. výšce 338m. Jihem města protéká říčka Bobrava. Žije zde 5312 obyvatel na rozloze 1274 ha. Výsadní listinou byly Rosice povýšeny z městyse na město 20. 9. 1907. Okolí Rosic láká k pěším vý - letům i projížďkám na kole. Jížně od města se rozprostírá les Obora a směrem k Tetčicím přirodní park Bobrava. Proti proudu říčky Bobravy lze dojít do Mariánského a Chroustov - ského údolí a nad přilehlými Ostrovačicemi v Podkomorsk - lých lesích leží kraj Mrštíkovy Pohádky máje. Díky bohatým kulturním tra - dicím i množství historických památek do Rosic každoročně zavítá velký počet spokojených návštěvníků. Doufáme, že mezi ty pravidel - né, kteří si Rosice oblíbí, budete patřit i vy. Seminář se bude konat v prostorách zámku Rosický zámek byl vybudován v letech 1570-1579 jako typická renesanční stavba s arkádovým nádvořím, která nahradila pů - vodní středověké sídlo z 13. století. Do této podoby byl pře - stavěn za panování rodu Žero - tínů, kteří Rosice získali v roce 1562. Přes pozdějsí úpravy zů - stal na zámku dochován znač - ný počet renesančních prvků. Kromě dominujících arkád se jedná o klenby v přízemí a prv - ním poschodí, kamenném části portálů a sloupů. Součástí areálu zámku je roz - sáhlá parková zahrada, která je cílem četných procházek v kterémkoliv ročním období. Stala se rozvněž vyhledáva - ným odpočinkovým místem i prostorem pro různé kulturní a zábavné aktivity, hlavně pro děti a mládež. V období první republiky zde byla vybudová - na i učebna pod širým nebem tzv. Žerotínova přírodní škola a taneční parket s posezením i altánkem pro účinkující. Více informací zde: www.kic.rosice.cz ítejte v Rosicích... 20 21 Zámek Rosice bude hostit příští seminář Hospodaření SČK za rok 2013 Rozpočet na rok 2013 (v Kč) předpoklad Skutečnost 2013 Příjmy: Členské příspěvky 36 850 Seminář 2013 150 000 82 830 Sponzorské dary 20 000 20 000 Prodeje 15 000 12 870 Příjmy celkem v Kč: 225 000 152 550 Výdaje: Seminář 2013 180 000 67 013 Katalog trienále 50 000 46 670 Ceny trienále 8 000 6 643 Provorní režie 28 000 17 928 Občasník, adresář 8 000 3 600 Výdaje celkem: 274 000 141 854 Výsledek hospodaření -49 000 10 696 Zůstatky k 31. 12. 2013: Pokladna: 10 786,- Kč Banka: 100 272,- Kč Vyúčtování semináře Benešov 2014 Příjmy: Poplatek za seminář 53 150 Poplatek za výstavu a katalog 18 000 Poštovné z výstavy 1 700 Banket a grilování 30 550 Stravování 12 716 Ubytování 31 665 Stoly pro dealery 13 010 Tombola 5 200 Celkem příjmy v Kč: 165 991 Výdaje: Náklady na výstavu 2 709 Banket a grilování 37 626 Ubytování 35 685 Stravování 14 268 Pronájem prostor 21 459 Režie semináře 3 948 Odměny přednášenícím 14 000 Odměna pořadatelům 2 500 Katalog 12 245 Sborník 5 808 Projekce a film. Záznam 10 000 Poštovné z výstavy 1 709 Výdaje celkem v Kč: 161 957 Výsledek hospodaření v Kč: 4 034 nebo V áha a cena lepenek , jsou většinou bez uvedení autora. Ročenka uváděla v závěru se - znam odborné literatury a ná - kupní prameny s následnou inzertní přílohou. V ročence na rok 1926 Jar - mil Krecar prezentuje stať Francouzští knihaři , na kterou navazuje J. M. Augusta statí Pierre Legrain . Josef Brousek popisuje zhotovení Škrobo - vých papírů hvězdicových a L. Bradáč Škrobových papírů. K tématu papírů se přidává ještě Jenda Rajman s člán - kem Olejové papíry máčené na vodě . Pak následují články s praktickými informacemi např. P řehled důležitějších zákonných předpisů, Formáty papírů, Bílek na zlacení, Ta - bulky pro výpočet mzdy aj. Na obrazových přílohách jsou představeny vazby P. Leg - raina a ukázky škrobových papírů. Ročenka na rok 1927 ote - vírá svoji odbornou část tex - tem Cyrila Straky, strahov - ského knihovníka, Historický vývoj českých vazeb knižních . Dalším článkem je Hanka bi - bliofil od J. Krecara. Následují statě o sociálním pojištění dělnictva, o placené dovo - lené aj. Spolkové záležitosti jsou zakončeny tabulkou s ceníkem knihařských prací a radami z praxe (mazání ob - tahováním, štětce do klihu, řezání na skle, napínání ob - razů a map, bílek na zlacení, laky na kůži, jak správně va - řit karaghen atd.). V ročence na rok 1928 převládají člán - ky s praktickými, sociálními a spolkovými informacemi. Odborné texty jsou pou - ze dva, od Ludvíka Bradáče Moření kůží a anonymní text Zlatý řez . Následujících osm stran přináší drobné rady Z prakse , v nichž se lze dočíst o žluči, jak správně připravit mýdlový roztok, jak zkoušet hustotu slizu, čím rozpouštět starý lak a fermež, jak připra - vit laky na kůži či jak zjistit dřevo v papíru. V závěru jsou opět tabulky s přehledy cen knihařských prací a k výpo - čtu mezd. Na obrazových přílohách jsou prezentová - ny knižní vazby plzeňských knihvazačů Karla Šilingra, Zd. Karnolda a Fr. Firbacha Ročenkou na rok 1929 na - stupuje nový redaktor Ro - bert Šáda (8 . První změnou je změna názvu. Začíná se po - užívat Ročenka mistrů kniha - řů, kartonážníků, ozdobníků a příbuzných odvětví na rok... . V tiráži se objevuje nakla - datel časopis „Knihař“ místo dřívějšího Svazu zaměst - navatelů knihařských atd. Rozsah sice o něco vzrostl, ale podstatně byla rozšířena obrazová i inzertní příloha, takže fyzicky byly ročenky té - měř dvojnásobné, co se roz - sahu týkalo. Vlastní obsah je však více zaměřen na spolko - vé a odborářské záležitosti, z odborných prací lze upo - zornit na text Jarmila Krecara V. H. Brunner a české knihař - ství a připomenutí Ludvíka Bradáče Výstava soudobé kul - tury v Brně . Na deset stran se rozrostla kapitola Z praxe , která přináší podobné rady jako v minulých ročenkách. Na obrazových přílohách jsou prezentovány vazby L. Bradáče, Aloise Burdycha, Jar. Doležala, J. a B. Hodkovi, Jana Kopečka, Ferd. Medka, Čeňka Pemla, Jana Popelky, Jendy Rajmana, Vil. Sobola, Jos. Šarapatky, K. Šilingra, Ant. Škody a V. B. Šťastného. (9 Poslední ročenka, kterou jsme získali, je na rok 1930, věnuje odborným textů více prostoru. Zahajuje historic - kým přehledem Bohumila Fischera České knihařství od středověku po dnešní dobu , pokračuje zamyšlením Jar - mila Krecara Co je bibliofilská kniha a vazba? a rozsáhlým textem Ludvíka Bradáče Knihařství v proměně věk ů. Z prakticky zaměřených tex - tů lez upozornit na články Josefa Peka O zpracování kro - kodíl í (10 , hadí a ještěrčí kůže , Václava Novotného Knihař papírníkem , Josefa Hovádka S uroviny v knihařství a An - tonín Hessel přidává článek O celokožené vazbě . Ostatní části ročenky, odborářská, sociální, ekonomická a spol - ková, zůstávají stejné. Ob - razová příloha má 48 stran, z čehož se k článku L. Bradá - če vztahuje celkem 32 obra - zů. Na ostatních jsou práce žáků prof. Solara a dále prá - ce L. Bradáče, Ferd. Medka, Hany Dostálové a Arnošta Rouska. Laskavého čtenáře, který protrpěl text až do těchto míst, prosím o omluvu za zdánlivou podrobnost a ne - úměrnou délku. Bylo to způ - sobeno jen snahou o připo - menutí starých mistrů, dnes bohužel vetšinou zapome - nutých, snahou ukázat na jejich dovednosti, znalosti a um, s nímž svoje řemes - lo prováděli, zdokonalovali a představovali veřejnosti. Lze tam vyčíst také hrdost na jejich řemeslo, na jejich spol - ky. V dnešní době, ovládané informačními prostředky, by se mohlo zdát, že je vše dostupné na jedno kliknutí. Leč vím z vlastní zkušenosti, že tyhle drobné a zdánlivě nevýznamné zdroje infor - mací unikají rešeršérům a bibliografům a tak se cen - né informace, v nich ukryté, nedostanou do přehledů, databází atd. Proto jsem se snažil zpřístupnit všechny důležité informace, o kterých se domnívám, že by pro čte - náře mohly být užitečné. Pro - sím tedy čtenáře, aby s tímto vědomím tento článek přijal. Illa Šedo 1. Kalendář na rok 1929 uvádí jen pro Plzeň 32 knihařů. 2. Uvádím data z českých knihoven, vedle toho existuje jistě početná komunita sběratelů, kteří pravděpodobně mají ve svých sbírkách početnější tituly. 3. Jelikož nejsou k dispozici další exempláře tohoto titulu, nelze zjistit jeho další osud. 4. Prágr vydal v edici Knihovna Knihařského bulletinu sv. 2 jeho Knižní vazby. 5. Až na všeobecně známého L. Bradáče a J. Brouska se mi nepodařilo zjistit žádné podrobnosti k ostatním jménům autorů. 6. I když je jednou uváděn jako „František“, či jindy jako „Antarf“ nebo „Lad.“, nepodařilo se mi zjistit žádné informace k jeho osobě. 7. Nezaměňovat s jeho vlastní ročenkou, kterou si sám vydával. 8. V roce 1942 vydal jazykovou příručku Deutsch für Buchbinder. 9. Vzhledem k tomu, že každý knihař byl zastoupen minimálně dvěma vazbami, častěji čtyřmi, lze si o rozsahu obrazové přílohy udělat lepší představu. Přičemž jedna byla dokonce provedena v barvách. 10. To není překlep, takto je to v ročence uvedeno.

Zobrazení

  • 3461 Celkem
  • 2779 Na tomto webu
  • 682 Na jiných webech

Aktivity

  • 0 Sdíleno na soc. sítích
  • 0 Líbí se
  • 0 Nelíbí se
  • 0 Komentáře

Počet sdílení

  • 0 Facebook
  • 0 Twitter
  • 0 LinkedIn

Vloženo z jiných webů 3

  • 3 knihari.ksat.cz
  • 34 knihari.cz
  • 4 www.knihari.cz